Jacques Guérin: Chemik-mecenáš a spolutvůrce proustovského mýtu

Abstrakt

According to Seneca, the ability to excel beyond one’s destiny in any circumstance makes one noble. One of those who succeeded without fail was Jacques Guérin, a chemist who made a major contribution to the creation and subsequent codification of a myth carefully moulded around one of the most important figures of modern culture, Marcel Proust. Although the relics of Proust’s life and oeuvre, that the trained chemist and industrialist Guérin preserved, are held in considerable esteem, Guérin’s own person has been much slower to find its way to public attention and recognition. Guérin’s chemical identity, however, has remained almost entirely neglected. This is despite the fact that using the profits from applied chemistry (the production of perfumes) Guérin was able to render a vital service to French and world culture, as a patron, as a selfless supporter of poor artists and, above all, as a co-creator of the Proust myth. This article is dedicated to filling this gap in our collective memory. Moreover, one of the key memorabilia of Marcel Proust's life – rescued and restored at his own expense by Guérin – an otter fur-lined, dark grey wool overcoat, also represents an inspiring example of the material culture of the pioneering age of polymer chemistry. This admired and exceedingly venerated coat is, in fact, decorated with Bakelite buttons, i.e., the first ever synthetic material, which mankind owes to the Belgian chemist Leo Baekeland, one of the most important figures of applied chemistry of the early twentieth century.

Full text English translation is available in the on-line version.

Podle Senecy činí člověka ušlechtilým schopnost vyniknout nad svůj osud za jakýchkoli okolností. Jedním z těch, kterým se to beze zbytku podařilo, byl Jacques Guérin, chemik, který významně přispěl k vytvoření a následné kodifikaci mýtu pečlivě utvářeného kolem jedné z nejvýznamnějších postav moderní kultury, Marcela Prousta. Ačkoli památky na Proustův život a dílo, které vystudovaný chemik a průmyslník Guérin uchoval, se těší značné úctě, Guérinova vlastní osoba si cestu k pozornosti a uznání veřejnosti hledala mnohem pomaleji. Guérinova chemická osobnost však zůstává téměř zcela opomíjena. A to i přesto, že Guérin dokázal díky ziskům z aplikované chemie (výroby parfémů) prokázat zásadní službu francouzské i světové kultuře jako mecenáš, nezištný podporovatel chudých umělců a především jako spolutvůrce proustovského mýtu. Tento článek je věnován zaplnění této mezery v naší kolektivní paměti. Navíc jedna z klíčových památek na život Marcela Prousta – zachráněná a restaurovaná na vlastní náklady Guérinem – tmavě šedý vlněný kabát podšitý vydří kožešinou, představuje rovněž inspirativní příklad materiální kultury průkopnického věku polymerní chemie. Tento obdivovaný a mimořádně uctívaný kabát je totiž zdoben bakelitovými knoflíky. Tedy vůbec prvním syntetickým materiálem, za který lidstvo vděčí belgickému chemikovi Leo Baekelandovi, jedné z nejvýznamnějších postav aplikované chemie počátku dvacátého století.